Přenášení po termínu porodu

Termín porodu se vypočítává bezprostředně po zjištění těhotenství. Během celého prvního trimestru se dále upřesňuje a může se tak ještě i několikrát změnit. Pro budoucí rodiče jde ovšem o veledůležité datum, podle kterého se v následujících měsících doma vše zařizuje a nakupuje. Jenže statistika říká, že ve stanovený den porodí jenom 10 % žen. Termín porodu je tedy třeba považovat spíše za orientační. Někdy si dítě na svět pospíší, jindy maminky počítají dny i týdny po termínu a ptají se, kdy už konečně.

Přenášení v těhotenství | Foto: Shutterstock
Přenášení v těhotenství | Foto: Shutterstock

Potermínové těhotenství

Víme, že těhotenství trvá 40 týdnů. Porod dva týdny po, i před termínem je v toleranci. O přenášení tedy jde až od 42. týdne. Často se při tom ale jedná jen o špatný výpočet termínu. To může ovlivnit více faktorů. Navíc jde o výpočet v řádu dnů. K chybě tak může dojít docela snadno. Tak jako předčasné narození, má však i přenášení po termínu porodu určitá rizika. Proto se těhotenství od desátého dne po termínu pečlivěji sleduje. Nejde ani tolik o nějaký ten den navíc. Záleží ale na tom, zda se dítěti v bříšku i po termínu daří dobře. Placenta totiž už v tomto období stárne, vyčerpává se, a nemusí tak stačit potřebám dítěte. To pak může být slábnoucí funkcí placenty ohroženo. Jednoznačná příčina přenášení není známa. Má se za to, že odpovědnost nese porucha hormonálního systému placenty. Častěji přenáší prvorodičky. Jsou ale i ženy, které rodily víckrát a pokaždé po termínu.

Jak pomoci přírodě

Vždy je nejlepší, když se porod spustí přirozeně a je tak respektována chvíle, kdy se dítě samo rozhodne přijít na svět. Pokud vyšetření ukazují, že je v pořádku, není nutné panikařit, sotva přešlo pár dní od termínu. Jenže člověk si neporučí a nervozita stoupá. Čas se vleče a maminka má pocit, že by měla něco udělat. Nějak zasáhnout, přičinit se, ať už je její drobeček na světě. Je důležité poslouchat své tělo a nepřehlédnout signály, že by to už, už mohlo být. Mnoho žen věří své intuici. Často mluví i o tom, že jim dítě dalo „vědět“ buď zvýšenou aktivitou nebo naopak nezvyklým klidem, že porod brzy přijde. Je-li dítě k příchodu na svět opravdu připraveno, může se maminka pokusit s citem vyprovokovat kontrakce. Pomáhá zvýšená pohybová aktivita, ovšem bez pocitu vyčerpání, sex i teplá koupel. Je velmi nadějné, že pokud je porod opravdu na spadnutí, pobyt v teplé vodě kontrakce spustí.

Když porod nepřichází

Pokud se porod nerozběhne ani cca 10 dnů po termínu, podstoupí maminka sérii vyšetření k posouzení aktuální situace. Monitoruje se srdeční činnost miminka, provádí se ultrazvukové vyšetření a kontrola zbarvení plodové vody, která je za normálních okolností čirá. Při přenášení může být ale zakalená, hnědá nebo nazelenalá a může znamenat ohrožení miminka. Například hypoxii nebo kontaminaci plodové vody smolkou, což je pro dítě nebezpečný stav.

Součástí vyšetření bývá i oxytocinový test. Podáním oxytocinu se krátce vyvolají děložní kontrakce a zároveň se monitoruje srdeční činnost miminka. Toto vyšetření napoví, zda dítě porod zvládne. Než se přistoupí k vyvolání porodu léky, lze využít ještě Hamiltonův hmat, kdy lékař odloučením vaku blan od děložní stěny může podnítit přirozený nástup porodu. Přichází na řadu podávání léků k urychlení dozrávání porodních cest a vyvolání kontrakcí. Žádný z kroků směřujících k vyvolání porodu, ani lék, nesmí být podán bez vědomí matky, a jejího souhlasu. Maminka by se měla snažit hlavně zůstat co nejvíce v klidu. Je dokázáno, že porod ve stresu je obtížnější a delší. V případě, že si žena vyvolání nepřeje, je dítě i nadále jen sledováno. Pokud nastanou komplikace, je možné těhotenství kdykoli ukončit císařským řezem.