Porodní doby

Fyziologický porod prochází postupně několika fázemi, kterým říkáme doby porodní. Tyto časové úseky mají ještě své přívlastky podle toho, co je pro každý z nich nejvýznamnější.

Pře porodem | Foto: Shutterstock
Před porodem | Foto: Shutterstock

I. doba porodní (otevírací)

První doba porodní, začátek porodu, se ohlašuje pravidelnými kontrakcemi. Jejich délka se postupně prodlužuje, zatímco interval mezi nimi se zkracuje. Jejich účinkem je otevírání děložního hrdla. To se během této doby zkracuje, až vytvoří tzv. branku. Rozvinutím branky 1. doba porodní končí. U prvorodiček trvá až 7 hodin, u žen, které už rodily, bývá podstatně kratší. Během této doby také odchází plodová voda. Buď samovolně nebo ji lékař „píchne.“ Není vhodné, aby maminka trávila tento čas v poloze na zádech, tato pozice brání správnému prokrvování. Vhodný je proto pohyb. Chůze nebo sed na míči. Pokud chce žena odpočívat, doporučuje se poloha na boku. Miminko zaujalo v děloze co nejmenší možný rozměr. Je pevně svinuté do klubíčka a kontrakcemi posouváno do porodních cest. Během této pouti se rozměrům porodních cest musí přizpůsobovat poloha hlavičky, protože je největší částí těla. Tomuto ději se říká „vnitřní rotace hlavičky.“

II. doba porodní (vypuzovací)

Druhá doba porodní začíná úplným rozvinutím branky a končí porodem dítěte. Nastává nejnáročnější část porodu pro ženu i její miminko. Druhá doba porodní je namáhavá, ale trvá ve srovnání s předchozí dobou krátce. Většinou je to hodina u prvorodiček a 20–30 minut u vícerodiček. Nastupují mohutné a delší kontrakce a žena začíná tlačit, aby dítěti v postupu porodními cestami pomohla. Tlačení však musí být správně vedeno a zejména žena prvorodička musí dbát pokynů porodníka nebo porodní asistentky. Tlačit může tehdy, když je dokončena vnitřní rotace hlavičky. Jinak hrozí porodní komplikace. Ani ve druhé době porodní, není vhodná poloha na zádech. Ženy nejčastěji rodí vkleče nebo v polosedě nebo na porodní stoličce. Dítě je po celou dobu pečlivě monitorováno, protože je následkem silných kontrakcí ohroženo nedostatkem kyslíku. Do druhé doby porodní spadá i nejčastější porodnický zákrok epiziotomie. Neboli velmi diskutovaný nástřih hráze. Provádí se v samém závěru porodu a mělo by se tak dít jen v případě, kdy je to opravdu nutné.

Jde o výkon, kdy se nástřihem oblasti mezi pochvou a konečníkem, zvětší prostor pro prořezání hlavičky. Ale provádí se i u komplikovaného porodu. Například u přirozeného porodu koncem pánevním. Jestliže je porod bezproblémový, je po porodu hlavičky a ramének dítě pak už na světě velmi rychle.

III. doba porodní (k lůžku)

Narozením miminka porod  nekončí. V děloze se nachází ještě placenta. Ve 3. době porodní musí z těla maminky tedy odejít ještě lůžko. Krátce po narození dítěte se vrátí kontrakce, jejichž cílem je vypuzení placenty. Tyto děložní stahy už žena nevnímá jako bolestivé. Bývá podáván oxytocin do žíly, aby kontrakce zesílily a odlučování placenty tak bylo rychlejší. Ačkoli v této době produkuje tělo matky i vlastní oxytocin, jeho podání do žíly je účinnější a celý proces vypuzení placenty se tak zkrátí.

IV. doba porodní

Další dvě hodiny po porodu stráví ještě novopečená maminka ještě na sále, aby byla sledována její adaptace bezprostředně po porodu. Trvá riziko, že žena může začít silně krvácet nebo se může objevit jiný poporodní problém. Mamince jsou ošetřena poranění, která utrpěla při porodu a pečlivě je sledován také její krevní tlak. Po dvou hodinách je maminka přeložena už na oddělení šestinedělí.